1818
Narozen v Podskalí, Praha. Otec kartounový tiskař, matka pobožná a laskavá. Pokřtěn jako František Vojtěch.

cca 1826
Nastoupí do školy – výjimečně nadaný žák, obdiv učitele. Rád by studoval.

cca 1829
V jedenácti letech nastoupí do kartounky, do tiskárny bavlněných látek. Otec trvá na řemesle.

cca 1831
Odchod z tiskárny kvůli otcově povaze. Pracuje jako nádeník – skládá dříví, kopal základy staveb. Zpívá v kostelích a vede procesí na poutích.

1837
Vydá se s přítelem na vandr, dojde až do České Lípy. Následně získá práci dohlížitele na výstavbě silnice a papírny bratří Haaseů ve Vraném nad Vltavou.

1. 11. 1840
Svatba s Barborou (Baruškou) v kostele Nejsvětější Trojice v Podskalí.

1842–1848
Přibyly děti: Terezka (1842), Vincenc/Čeněk (1844), Vojtěch (1846), Petr (cca 1848). Rodina se stěhuje každé dva roky. Naučí se vyrábět betlémské figurky a hračky – tato činnost mu pak pomáhá v obživě dlouhá léta.

cca 1847–1850
Těžká žaludeční nemoc. Zhnisaná ruka hrozí amputací. Rodina v naprosté bídě, odkázána na podporu.

cca 1850
Zlom: setkání s kramářkou. Začíná prodávat tištěné písničky. Píše svou první vlastní píseň.

cca 1850
Vzniká Na hranicích města německého, nejznámější Haisova píseň, která zlidověla jako prototyp kramářského žánru.

cca 1851
Žádá o povolení veřejné hry na flašinet. Pražský magistrát doporučí vyhovět, má potvrzenou nezaměstnanost.

cca 1853
První manželka Barbora zemře i s novorozeným dítětem.

1856
Druhé manželství s Terezií Stárkovou. Trvá pouhé tři roky, Terezie zemře.

1860
Třetí sňatek s Kateřinou Schneiderovou, vdovou a švadlenou. Téhož roku se narodí syn Josef.

cca 1860
Vzniká Spi, Havlíčku, v tvém hrobečku. Píseň vydá bez jména z obavy před policejním postihem.

1862
Pokuta a 48 hodin vězení za opakované přestupky. Veřejná aféra kvůli písni o sokolech.

1860–1870
Vrcholné období tvorby. Na trhu vychází ročně průměrně 15 nových Haisových tisků. Jan Neruda o něm napíše fejeton. Píše vlastenecké písně, stává se známou osobností Prahy.

cca 1868
Po náročné pouti dostane úžeh a skončí v pražském blázinci. Propuštěn na revers. Ze strachu před opětovným zavřením se dlouho neukazuje na veřejnosti a omezuje písničkářskou činnost.

1870-1880
Ze strachu před opětovným zavřením omezuje veřejnou činnost. Živí se výrobou hraček a betlémských figurek. Písně příležitostně píše na zakázku, ale kramáři je vydávají pod vlastním jménem.

1872
Syn Vojtěch se oženil. Děti se postupně osamostatňují. Kateřina zemře.

1888
Přijat do pražského městského chudobince u sv. Bartoloměje pod Emauzy. Jeho žena Kateřina, o sedm let mladší, podmínky přijetí nesplňovala, zůstala sama v podnájmu.

1894
V pokoji č. 4 chudobince začíná psát vlastnoručně paměti. Dokončí je dva roky před smrtí.

1899
František Hais zemře. Pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze.