Flašinet – jednoduchý mechanický hudební nástroj – se v 19. století stal běžnou součástí ulic evropských měst. V Praze byl slyšet na tržištích, u kostelů, v podloubích domů i u hospod. Jeho hudba oslovovala lidi napříč společenskými vrstvami.
Flašinetáři jako František Hais často nebyli profesionálními hudebníky, ale nositeli kultury a nálady. Jejich role v kulturní krajině města bývá opomíjená, ale byla skutečná – a slyšitelná.
Dnes si jen těžko představíme, jak zněla Praha bez rádia, internetu a mobilních telefonů. Tehdy to byli právě lidé jako František Hais, kteří přinášeli zvuk tam, kde byl ticho.